Podlahové topení ve starém domě
02.05.2016
Pozitivní vlastností podlahového topení obecně je velmi dobrá tepelná intenzita, daná maximální topnou plochou s nízkou povrchovou teplotou a rovnoměrným rozložením tepla v celém vytápěném objektu. Podlahové topení neomezuje interiér, z tohoto důvodu je vhodné i pro historické objekty.
Při vytápění tradičními radiátory bude teplota u stropu zhruba o 8 °C vyšší než u země, kdežto při podlahovém vytápění naměříte u země asi o 3 °C více než u stropu. Protože tepelnou pohodu organismu ovlivňují nejvíc právě nohy, vychází srovnání jasně: v případě podlahového topení můžete mít u země 20 °C a u stropu jen 17 °C, zatímco radiátory vám stejný pocit tepla od nohou nabídnou jedině tehdy, když bude u stropu 28 stupňů! V praxi tedy podlahové vytápění znamená příjemnější obytný prostor a hlavně úsporu kolem 20 % energie.
Argumentem ovšem není jen ekonomika, nýbrž také zdraví. Nižší teplota v místnosti méně vysušuje vzduch. Když teplo stoupá přirozeně z podlahy, je i proudění vzduchu méně intenzivní a nevíří se tolik prach (jde v podstatě o sálání tepla, nikoli o jeho konvekci z topných těles). Přičtěte estetickou stránku a skutečnost, že vás radiátory ani trubky neomezují při rozmisťování nábytku. Rovněž tržní hodnota domu či bytu instalací podlahového topení stoupne. A pokud myslíte ekologicky, zaujme vás na tomto způsobu vytápění možnost využití alternativních zdrojů energie – především tepelných čerpadel.
Teplovodní nebo elektrické
Rozlišujeme dva systémy podlahového vytápění – teplovodní a elektrický. U teplovodního systému tvoří základ potrubí uložené v podlaze (důležité je nešetřit na kvalitě trubek). Voda pro tento systém se ohřívá v kotli nebo ve výměníku tepla: odtud je vedena páteřním rozvodem do rozdělovačů a pak do konkrétních rozvodů v podlahách jednotlivých místností. Zdrojem tepla zde může být i solární energie nebo tepelné čerpadlo. Pořizovací náklady teplovodního systému mohou být srovnatelné s náklady na pořízení ústředního vytápění.
